Tibetské vonné tyčinky - Mudra Meditation - Prana

   Tibetské vonné tyčinky Mudra Meditation - Prana. Životně důležitá energie a síla se nazývá Prana, která je předpokladem kvalitního života, neboť vše živé kolem nás vytváří energii se stálým tepem Prany. Poprvé byla Prana zmíněna v posvátných Védách, kde slovo Prana je spojením dvou slabik pra a na, které vyjadřují neměnnost a sílu ve stálém pohybu.

   Napříč všemi kontinenty písemně zaznamenala každá kultura ve svých duchovních odkazech, ale i v léčivých spisech fakta, která jsou bezpochyby označována jako „Posvátný Klíč“, který umožní přístup do hlubší podstaty existence člověka. Je nespočet pradávných dokumentů i dnešních názorů, co Prana znamená.

   Osobní zážitek, zkušenost, nelze nahradit poetickým vypravováním, leč s pomocí starých textů se v podobenství přiřazených procesů podává vodítko, jak částečně myslí uchopit zmíněnou cestu ke své podstatě. Životní síla s energií vesmíru je spojením vlastní podstaty, tzv. vkročením do světa za smyslové vnímání i vědomí za hranicí těla.

   Fyzikální projevy z pohledu vědy tak prokazují stavbu člověka generováním proudu energetických molekul. Bez této formy nelze poznat hmotu či fyzickou formu, která je částí vibrační energie, jež zahrnuje vesmír, sluneční soustavu i planetu. Lidé se znovu učí zapomenutému vnímání, které je zakotveno v každé podstatě bytosti.

   Společně s důslednou prací ve zjištění svého autentické původu lze překročit pomyslné hranice, které končí duchovním přechodem za již zmíněnou hranicí fyzického těla. Zde nastává poznání bez odpovědi svého myšlení či dedukcí, jež se nazývá osvobozením, které nejen jógová praxe nazývá osvícením.

Staň se celým vesmírem, neb on je tvým tělem a ty svobodnou bytostí...

   Védické texty uvedly, že před vznikem vesmíru bylo čisté soužití nadvědomí a Prany v úzkém spojení, z čehož vznikla vědomá vůle, se kterou vznikl vesmír s Pranou, rozšiřující se ven při hledání projevů. Proto lidské jednání, vůle, je zaměřena na proces přípravy vydávat energii jak živé bytosti, tak i organismu k překonání vnějších či vnitřních překážek při dosahování cílů, nebo také jako základní cestu života tvořenou v rovnováze.

   De facto celý svět je založen na miskách vah, které je třeba vyvažovat. Rovnováhu zná každý pod pojmem jin a jang, den a noc, muž a žena, omezení a svoboda. Bez propojení obou není možná existence. Prana bezpochyby prostupuje vším, ale lidská řeč, která upadla v zajetí vlastní mysli, dokáže vytvořit zcestné odpovědi ve snaze popisu k vyjádření nepoznaného a to pouze z důvodu odmítání své existence, aniž by si tento důsledek bytost uvědomovala.

   Vzniká jen pouhá domněnka, která bez přičinění i své osobní zkušenosti vytvoří velký handicap v podobě bariéry, která člověku brání nejen porozumění, ale i volného vhledu, který je projekcí mysli utlačován. Přestože se Prana stále přirovnávána k dechu, jde o mylnou definici s názvem dýchání.

   Právě staré texty ukrývají daleko hlubší vhled, které životně důležitou energii ukazují jako příjem s vdechováním, jež se díky cirkulačnímu procesu v těle ukládá. Pro dechové cvičení se užívá termín Pranayama, který připojením slova yama udává význam k získání možnosti i kontrole nad svými energiemi, což při postupné přeměně těchto energií vede k rovnováze těla i mysli. 

   Správná rovnováha tak přináší pevný zdravotní stav, který ukazuje symbiózu dechu a vědomí, jež po staletí národy předávaly z informací, které již v dnešní době mají nezbytné místo a to nejen pro uklidnění stresu pouhým zklidněním dechu, ale i pro počátek obnovy vlastního života. 

   Mít kontrolu nad svoji Pranou značí pevná psychická rovnováha, která může zabránit fyzickým chorobám. Je třeba si uvědomit hlubší podstatu, neboť před chorobou není absolutní kontrola. To je dáno dalšími faktory, které přicházejí z okolí člověka. Nelze ovlivnit částice přicházející vzduchem či z příjmu potravin s chemickým ošetřením apod.

   U každého jedince se fyzická choroba projeví jinak, i když je obezřetný. Proto pohoda mysli je výsledkem i základem dobré péče o svoji Pranu. V dobré psychické kondici tak lze zvládnout i fyzické neduhy těla, které nejsou abnormální. Ty nezdravé jsou již projevem nekvalitního myšlení.

   Již Buddha vyučoval meditační systém zvaný Anapanasati, který se zakládal na pozorném dechu. Praxí bylo možné dosáhnout stavu klidu, koncentrace mysli a vhledu, což je úplná cesta k osvobození při meditaci, kterou doplňoval s učením Dharma.

   Celá tato cesta byla nazývána Ušlechtilá osminásobná cesta k úplnému probuzení, jež zahrnovala pochopení rozměru fyzického těla, rozsáhlost vlastních emocí i četnost vnímání a myšlení.

   V tibetské tradici se klade důraz na tři hlavní etapy pro meditaci, o jejichž významu přednášejí v Buddhadharmě. Tyto cesty mají začátek nazvaný Úzká cesta v jednoduchosti, přes cestu Osobitého osvobození, otevřenosti i moudrosti s dokončením cesty, zvané Posvátnosti světa, jež je založena z přímé a živé události.

   Získat vlastnosti bdělosti i soustředěnosti jsou záležitosti, které lze za podpory daných technik uskutečnit. V dnešní době je však zásadní otázka, kolik času je každý ochotný investovat pro sebe a svůj život, neboť to určí, jakou vzdálenost člověk sám za sebe ujde...

   Zaujmout postoj a žít odevzdaně pro okolí s následnými obavami o svoji budoucnost vede k neutěšeným stavům zdraví. Na taková jednání z vlastní vůle není žádný chvilkový způsob, který by jednou za pár dnů pomohl přesunout pozornost do svého nitra. Co je pro člověka důležité a dá tomu patřičnou pozornost, je po té známkou jeho života. Co vše je v životě bytosti možné, předkládají tisícileté poznatky těch, jež stanuli za hranicí svého stínu. 

   Mudra Prana se provádí v pohodlném sedu či vhodné asaně Sukhasana, Siddhasana, Padmasana, Vajrasana. Po zklidnění mysli a převedení pozornosti na dech se spojí špičky malíčku a prsteníčku s palcem. Zbylé prsty prostředníčku s ukazováčkem jsou u sebe a společně se napnou. Oči jsou zavřené a veškerá pozornost je v existenci vnitřních tělesných vjemů od dechu po tep srdce.

   Během opakované přítomnosti své vlastní meditační praxe se otevírá pouze jediný svět v samém nitru člověka s cestou ke svému původu. Staré učení tibetských mnichů, praktikujících Pratimoksu, je duchovním odkazem Tibetu v podobě pronikavého aroma vonných tyčinek Prana. Přínosem do dalších dnů není jen klid mysli, ale i skryté vedení k vnímání vlastního těla s duchovním pohledem za fyzické hranice.